Bulharsko výlety

Carevo, Lozenec, Sinemorec, pohoří Strandža

Carevo ( Tsarevo) je městečko v jihovýchodní části Bulharska na pobřeží Černého moře. Vzdálenost od Burgasu ( druhého největšího bulharského přístavního města ) je 70km a 17km od Primorska. Carevo v minulosti známé pod jmény jako Vasiliko nebo Mičurin. Město se rozkládá mezi pohořím Strandža a Černým mořem na dvou poloostrovech, kolem krásné zátoky s písčitými, kamenitými, skalnatými a travnatými plážemi.
Carevo má asi 6000 obyvatel a je lázeňským střediskem - klimatickými lázněmi. Poloha města dává záruky nejteplejší oblasti celého bulharského pobřeží. V minulosti bylo letovisko pro svou nádhernou přírodu a okolí oblíbeným místem bulharské královské rodiny. Dnes je Carevo stále vyhledávanějším turistickým střediskem, vhodným pro milovníky příjemné, klidné, romantické, ale i aktivní dovolené. V centrum města najdete pěší zónu, obchůdky, tržiště, kavárny, cukrárny, restaurace, diskotéky, bary, parky, kino, prolézačky pro děti. Carevo má také fotbalové hřiště s umělým trávníkem volně přístupné dětem, které vybudovala bulharská pobočka fotbalového svazu UEFA. Možnosti sportovního vyžití jsou v Carevu široké např. jachting, widsurfing, nebo potápění.

Historie:
Podmořský výzkum objevil amfory z pozdní Antiky ( 4.-6.století ) a červeně malovanou keramiku dovezenou až z Konstantinopole, Sýrie a Afriky, což dokládá čilý obchodní ruch v oblasti Careva.
První zmínka o řecké osadě Vasiliko pochází z 12. století od arabského zeměpisce Muhammada al-Idrisi. V 15.-16. století bylo Vasiliko tureckým přístavem. V 17.-18. století patřilo Vasiliko pod správu Anchialos ( Pomorie ). Hlavní příjem Vasilika byl z prodeje vína, rybaření a stavby lodí.
Staré město se rozkládalo v jižní části zátoky. V první polovině 19. století mělo Vasiliko 42 lodí. Městečko mělo také 10 větrných mlýnů, v blízkosti vinic, které produkovaly více než 6000 džberů vína za rok. Ve městě byla i řecká škola, kterou navštěvovalo mnoho Bulharů.
V roce 1882 byla většina města zničena požárem a obyvatelé se rozhodli postavit město na novém místě, na polostrově v severní zátoce zvané Limnos. V roce 1903 mělo nové Vasiliko 150 domů, ale podle jiné statistiky z roku 1898 bylo uváděno 460 domů ( 160 bulharských a 300 řeckých ).
Později v roce 1913 byla vesnice postoupena Bulharsku. Po balkánských válkách se řecké obyvatelstvo vrátilo do Řecka a bylo nahrazeno Bulhary. Nové přístaviště bylo postaveno v letech 1927-1937 za finanční pomoci bulharského cara Borise III a město bylo přejmenováno na jeho počest na Carevo.
V období let 1950-1991 bylo město známé jako Mičurin, na počest ruského botanika Ivana Vladimiroviče Mičurina.

Lozenec je malé klidné přímořské letovisko asi 60km jižně od Burgasu a kousek od pohoří Strandža. Vesnice byla založena v r.1924 a její první název byl "Emberli" po oblíbeném druhu hroznového vína. Později byla přejmenována na Lozenec podle množství vinic v okolí.
V okolí se nachází několik řek, krásné písčité pláže a lesy. Nedaleko se nachází také přírodní rezervace Ropotámo s hustým pralesem a deltou řeky Ropotámo, která se tady vlévá do moře.
Na jih od Lozence se rozkládá vilová VIP zóna, kde mají rezidence známé bulharské osobnosti herečky, zpěváci, politici. Blízko vilové zóny a pláže Oasis je známé centrum vodních sportů Lalov Egrek, s jedním z největších potápěčských center v Evropě.

Sinemorec je malé městečko, nebo spíše vesnice u ústí řeky Veleka, v nejjižnější a nejkrásnější části bulharského pobřeží. Sinemorec je vzdálen 6km od Achtopolu.
Pláže srpovitého tvaru jsou rámovány rozeklanými útesy a hlubokými svěže zelenými lesy. Nádherné pláže s bílým pískem se ozvolna svažují do příjemně teplé a čisté mořské vody.
Řeka Veleka, která pramení v Turecku blízko bulharsko-tureckých hranic protéká pohořím Strandža a vlévá se do moře u Sinemorce. Veleka je jednou z nejromantičtějších a nejčistčích řek v Bulharsku. Právě tady je nejkrásnější a nejkouzelnější oblast celého regionu Strandža.

Strandža ( jiné názvy Strandzha, Strandja, Stranja) je pohoří v jihovýchodní části Bulharska a částečně přechází i na území Turecka. Nejvyšší vrchol pohoří Strandža je Mahya Dag (Mahiada) s 1031 metry na turecké straně, na bulharské straně je nejvyšší Golyamo Gradishte se 710 metry. Pohoří Strandža bylo prohlášeno národním parkem v roce 1995 ( největším bulharským národním parkem ) a je také nejméně prozkoumaným územím v Bulharsku s nedotčenou divokou přírodou.
V pohoří Strandža se nachází velké množství dosud neprobádaných jeskyní ( zvláště v západní časti ), historické artefakty a a pozůstatky dávných civilizací ( jako jsou kamenné sošky, sluneční disky vytesané do kamene, Thrácké dolmeny, stěny starobylých pevností, pohanské svatyně a obětiště ).
Velmi zajímavé jsou horské vesnice ( Malko Tarnovo a Brashlyan ) s původní architekturou, kde obyvatelé stále dodržují staré zvyky – např. chůzi na žhavých uhlících (nestinarstvo).