Bulharsko výlety

Turecko Istanbul

Istanbul

Istanbul se rozkládá na dvou kontinentech v Bosporské úžině. Tato úžina spojuje i rozděluje oba kontinenty. Město je důležitou obchodní křižovatkou a Branou Orientu. Istanbul je rušná metropole s bohatou kulturou, přírodou a historií. Istanbul byl dříve znám pod názvy Konstantinopol, Cařihrad či Byzanc. Město bylo založeno již v období antiky. V tomto období byl nazýván Byzanc. Později se Istanbul stává metropolí Východořímské říše a nese název Konstantinopol. Po dobytí Osmany se ve městě začal rozšiřovat islám. Město se úspěšně rozvíjelo. Byla postavena řada významných staveb. Od tohoto období je město nazýváno Istanbul. Většina historických památek a centrum Istanbulu najdeme v jeho Evropské části. Nejstarší stavební památkou ve městě je Konstantinův sloup. Sloup byl postaven roku 330 u příležitosti povýšení Istanbulu na město Římské říše.

Dominantou města se stala Sulejmanova mešita jednom z istanbulských kopců. Byla postavena za vlády Sülejmana Nádherného, za jehož vlády se stala Osmanská říše světovou mocností. Čtyři minarety s celkem 10 balkóny mají symbolizovat, že Sulejman byl desátým osmanským sultánem a čtvrtým padišáhem od dobytí města. Mešita je vrcholné dilo osmanské klasiky a tomu odpovídá i interiér, který osvětluje celkem 138 zdobených oken. Mešita byla postavena za pouhých sedm let. Od roku 1557 shlíží její silueta na město až dodnes. Tyto paláce však byly pro sultána příliš malé a proto se rohodl vybudovat palác Topkapi.

Topkapi Palác Topkapi byl sultánovou rezidencí až do roku 1839 a zároveň centrem vlády nad celou říší. V některých dobách zde žilo až 5 tisíc lidí a serail tak byl městem ve městě. Palác byl od ostatních částí města oddělen vysokou pevninskou zdí. Jeho název pochází podle děl střežících do něj vstup.

Palác Dolmabahce je reprezentační empírový palác na břehu Bosporu, kam se v roce 1855 přestěhoval sultán Abdulmecit I. i se svým dvorem. V mořské hladině se zrcadlí až přezdobená stavba osmanského slohu, jejíž stavba byla prý tak nákladná, že ve velké míře přispěla ke státnímu bankrotu v roce 1876. Přepychové řešení interiéru věrně ctí tradice pohádkových sultánských paláců, jen jeho styl je méně orientální. Obdivuhodné je množství zlata a těžkých brokátů ve spojení s velkými prostorami. Toto sídlo tureckých sultánů zabírá plochu asi 700 tisíc metrů čtverečních. Jedná se o velký komplex paláců, pavilonů, mešit, fontán a nádvoří. Celý komplex můžeme rozdělit do čtyř nádvoří a komplexu harému.

Modrá mešita je nejznámějším symbolem Istanbulu hned po Hagii Sofii. Je to největší mešita ve městě a jako jediná má šest minaretů. Postavena byla roku 1617 pro sultána Ahmeda I. Poloha mešity vysoko nad vodami Marmarského moře, její stavební řešení i výzdoba představují vrchol osmanské architektury. V interiéru mešity zaujmou čtyři mohutné rýhované pilíře nesoucí hlavní kupoli, stovky červenobílých modlitebních koberečků, pět řad barevně zasklených oken. Obložení stěn modrými fajánsovými dlaždicemi, které daly mešitě přívlastek „modrá“. V komplexu stavem přiléhajících k Modré mešitě je i Muzeum koberců a kelimů. Nedaleko je také mauzoleum sultána Ahmeda I. Naproti Modré mešity stojí nejvelkolepější architektonické dílo byzantského umění chrám Boží moudrosti Hagia Sofia. Tato sakrální stavba dnes slouží jako muzeum. U mešit platí pravidlo. Běžná mešita má jeden minaret. Lepší může mít dva minarety. Ale šest minaretů smí mít pouze mešita v Mekce. Pověst proto praví, že sultán musel nakonec nechat postavit v Mekce sedmý minaret.

Hagia Sofia byla postavena na popud byzantského císaře Justiniána a vysvěcena 26. prosince 537, a to na místě, kde stál již dříve chrám sv. Sofie. Architekty stavby byli Isidor Mílétský a Anthémios z Trallu. Dodnes je nejvýznamnější památkou byzantské architektury, symbolem celého Istanbulu. Přesto se však již roku 558 její kopule během zemětřesení zřítila. Následovala další zemětřesení v letech 989 a 1346, která však již neměla takový ničivý účinek. Dnes se v kopuli nachází 40 oken. Chrám byl v této době také sídlem konstantinopolského patriarchy. Po dobytí Konstantinopole 4. křížovou výpravou byl chrám Boží Moudrosti sídlem latinského patriarchy konstantinopolského. Byzantská říše postupně ztrácela svůj vliv, až byla roku 1453 zcela vyvrácena Osmany, kteří dobyli za vlády sultána Mehmeda II. Konstantinopol. Hagia Sofia byla přebudována na mešitu, křesťanské mozaiky byly zakryty. Chrám se stal hlavní – nyní již istanbulskou mešitou, podle jejího vzoru začaly být stavěny další mešity nejdříve ve městě a později v celé osmanské říši. Tulipánová mešita Roku 1934 nařídil Mustafa Kemal Atatürk, tehdejší prezident Turecké republiky, že Hagia Sofia bude přebudována na muzeum.

Tulipánová mešita je mešita postavená v 18. století za Mustafy III. Mešita je nejhezčím příkladem osmanského baroka.

Galatská věžpochází ze středověku a kdysi tvořila závěr opevnění, která stavěli Janované okolo svých osad. Je z ní nádherný a nezapomenutelný výhled na celý Istanbul.

Konstantinův sloup je také znám pod názvem Čemberlitaš a nejstarším stavebním dílem ve městě. Postaven roku 330 u příležitosti povýšení Byzantionu na hlavní město říše římské císařem Konstantinem Velikým.

Archeologické muzeum je muzeum s významnou sbírkou antického umění ve městě. Nejznámější exponát je socha Alexandra Velikého a sarkofág z roku 310 před naším letopočtem. Bazar

Velký bazar je obrovský trh pod jednou střechou, klasický osmanský trh. Téměř 4000 malých krámků se tu tísní jeden vedle druhého, z toho polovina patří zlatníkům. Turisté procházejí nekonečnými chodbami a míjí nepřeberné množství zboží- koberce, prostírání, látky, keramiku, tepané tácy a talíře, ozdoby, stříbné a zlaté šperky, oblečení a různé doplňky, kožené zboží atd.

dovolená v bulharsku

s denico-tour

Turecko Istanbul

Istanbul