Bulharsko výlety

Plovdiv, Sofie, Rilský monastir

Plovdiv

Plovdiv je druhé největší město v Bulharsku s počtem 380 000 obyvatel. Město leží ve střední částí Bulharska v oblasti zvané Thrácká nížina. Je administrativním, ekonomickým, dopravní, kulturním a vzdělávacím centrem Plovdivského regionu.
Plovdiv je velmi staré město. Řím, který bývá nazýván "Věčným městem" je o mnoho mladší. Athény, Kartágo a Konstantinopolis také vznikly později. Plovdiv je současníkem Troji a přežil Mykény. Plovdiv býval thráckým a starořeckým městem, pýchou Philipa Makedonského, hlavním městem Thrákie v římským dobách, centrum Byzancie. Kendros, Eumolpia, Philippopolis, Pulpudeva, Thrimonzium, Pulden, Populdin, Ploudin, Filibe to všechny byla starověká jména Plovdivu v průběhu jeho 6 - 8 tisícileté existence. Jméno Plovdiv se poprvé objevilo v dokumentech v 15. století a zůstalo dodnes.
Plovdiv se rozkládal na sedmi vrcholcích Taxim, Nebet, Jambaz, Sahat, Jendem a Bunarjik. Sedmý, Markovo Tepe, je v dnešních dobách pohřben pod dlažbou nového Plovdivu.
V roce 432 před n. l. bylo město dobyto Philipem II. Makedonským. Během starověku byl Plovdiv thráckou pevností a věže byly přestavěny. Marnivý Philip II. město přejmenoval na Philippopolis. Brzy se však vrátilo k thráckému názvu Pulpudeva. Během 1. století n. l. bylo město dobyto Římany, kteří mu dali jméno Thrimonzium (ležící na 3 pahorcích). Tři, protože římské město se rozkládalo na třech kopcích Taxim, Nebet a Jambaz Tepe. Římský imperátor Traynus a Marcus Aurelius postavili kolem města silné hradby. Město v té době začalo razit vlastní mince a stalo se vzkvétající metroplé thrácké provincie. V Plovdivu vznikl také římský amfiteátr, který se zachoval až dodnes. Konají se v něm divadelní představení, opery a konzerty pod otevřeným nebem.
V roce 447 město zpustošili Hunové. V 6. století na Balkánský poloostrov přišli Slované a město přejmenovali na Pulden nebo Plundiv.
V roce 815 se Khan Kroum zmocnil pevnosti. V následujících 5 století byl město pod nadvládou Bulharů, než se ho zmocnila Byzantská říše. Křižáci mnohrák poničili město při taženích na Meccu.
Rok 1365 se stal pro Plovdiv osudovým, město se ocitlo pod tureckou nadvládou. Bylo přejmenováno na Filibe a stalo se důležitým administrativním a vojenským centrem. V tomto období město získalo magické kouzlo Orientu. Byla postavena mešita Jumania Mosque. Obchodní centrum bylo mezi mešitou a řekou Maritza. Jedna z nejstarších věží s hodinami je za Sahat Tepe. Hodiny ukazují čas dodnes.
Osvobození od Turků přišlo až v roce 1878 po 500 letech čekání. Plovdiv byl nakonec roku 1885 připojen k samostatnému Bulharsku. Důležitými mezníky v novodobé historii města se staly roky 1852 a 1933, kdy se zde konal první nejprve národní a později mezinárodní veletrh. Další z nich zajistily Plovdivu světový věhlas a přilákaly množství návštěvníků.
Nejpřitažlivějšími částmi je bezesporu Staré a Nové město. Ve staré části máte možnost navštívit starobylou mešitu Jumania Mosque či některý z pravoslavných kostelů. Hezký výhled na město se vám naskytne, vydáte-li se na nejvyšší z místních vrcholků, kde navíc naleznete pozůstatky římských staveb. Tepnou celého města jsou bulváry Kňaz Alexandri a Kňaz Boris s přilehlými náměstími. Plovdiv je plný obchodů, příjemných kaváren a restaurací, kde si můžete odpočnout po procházkách městem.

Sofie

Sofie je hlavní město Bulharska v podhůří Vitošy na západě státu. Východním okrajem města protéká řeka Iskăr. Město má výhodnou strategickou polohu na křižovatce cest z Bělehradu do Istanbulu a do Bukurešti, což ho předurčuje se stát významným dopravním uzlem celé oblasti, respektive Bulharska. Počet obyvatel města je udáván na 1 400 700 k roku 2007. Sofie je také nejdůležitějším univerzitním městem v zemi, sídlí zde 9 univerzit.
Je to jedno z nejstarších měst v Evropě, historie Serdica-Sredets-Sofia sahá až 7 tisíc let nazpátek. Sofia byla založena v 8. století př. n. l., je to druhé nejstarší hlavní město v Evropě. Založili ji původně Thrákové, jako osadu Serdica podle místního serdického kmene. Roku 29 byla dobyta Římany. Později se stala centrem provincie Dacia Mediterreanea. Ve 4. století se stalo oblíbeným sídlem římského císaře Konstantina Velikého. V roce 447 byla vydrancována Huny. Až Byzantinci ji přebudovali a přejmenovali na Triaditsu. Po dobytí Slovany v 9. století získalo město konečně název Sofie, podle řeckého slova „moudrost“. Jiný pramen uvádí, že město dostalo svůj název v 16. století podle kostela sv. Sofie. Roku 1382 ji dobyla Osmanská říše a Sofia se stala centrem jimi zřízené provincie Rumelia. Od Turků byla osvobozena roku 1878 Rusy, o rok později se stala hlavním městem již nezávislého Bulharska.
V Sofii se nachází 9 univerzit, sídlo metropolity Ortodoxní církve a římské katolické diecéze. Známými kostely jsou kostel Sv. Jiří, který pochází ze čtvrtého století a patří k nejstarším na Balkáně, kostel Sv. Sofie, ruský kostel svatého Nikolaje Čudotvorce ( 1914 ), mešita Banja Baši ze 16. století, Bojanský kostel a snad nejznámější katedrála Alexandra Něvského. Mešita je jednou z mála budov, které se dochovaly jako pozůstatek turecké okupace města mezi lety 1393–1878. Ve městě je také kulturních míst Národní archeologické muzeum, Národní historické muzeum, Galerie zahraničního umění, Národní divadlo Ivana vazova atd.

Rilský monastir

Rilský klášter je největší a asi nejznámější klášter pravoslavné církve v Bulharsku, rozkládá se na ploše 8800 m2. Nachází se v severozápadní části pohoří Rila. Byl založen v 10. století poustevníkem Sv. Janem z Rily, který byl později kanonizován církví. Z jeho asketického obydlí a hrobky se stalo svaté místo na kterém vyrostl chrámový komplex. Rilský klášter byl důležitým duchovním centrem ve středověkém Bulharsku. Komplex byl zničen požárem na začátku 19. století a znovu postaven v letech 1834 - 1862.
Rilský klášter je krásnou ukázkou renesančního umění v 18. - 19. století a je zapsán na listině památek UNESCO. Kopule klášterního kostela se zdobenou fasádou skrývá bohatě malované fresky se scénami z venkovského života. Vnitřní stěny kostela jsou zdobeny obzvlášť krásnými ikonami, zdobenými složitými řezbami a lístkovým zlatem. Moderní východní křídlo uchovává chrámovou pokladnici a dřevěný kříž ze 14.století.
Sv. Jan Rilský žil v 10 .století v jeskyni nedaleko monastiru, kde hledal samotu a osvícení. Vysloužil si jméno moudrého muže a léčitele. Tvrdí se, že za svého života konzumoval byliny a lektvary, aby své tělo postupně balzamoval a aby mělo po jeho smrti léčivou sílu. Jeho ostatky byly několikrát ukradeny, a v kláštěře je uchována jako relikvie pouze jeho ruka.

dovolená v bulharsku

s denico-tour

Plovdiv, Sofie, Rilský monastir

Plovdiv

Sofie

Rilský monastir